Svátky rovnodenností

V době jarní rovnodennosti, což je v Deabartu den nepatřící do žádného měsíce, se slaví svátek, nazývaný Dairmachan, což lze volně přeložit jako Mnohotvárnost. Podzimní rovnodennost, která také nenáleží žádnému měsíci, se nazývá Lialla nag Lódh, Laně u studánky.

Pokračovat ve čtení „Svátky rovnodenností“

Kalendář

Rok v Deabartu má 368 dní

Dělí se na 12 měsíců po 30 dnech + 8 dní, které nepatří do žádného měsíce. Pojem týden ani žádný obdobný nepoužívají.

Astronomický rok je ve skutečnosti 367,89 dne, takže přestupný rok by se vkládal 1x za 10 let, a 1 den by se ubíral místo přidával, ale v Deabartu princip přestupného roku neznají. Kdyby přestal souhlasit kalendář s pohyby slunce, král by společně s Nejvyšším soudcem a Nejvyšší ranhojičkou vyhlásil zimní slunovrat v době, kdy má být, bez ohledu na kalendář. Od zimního slunovratu by se pak začal počítat následující rok. Lunární cyklus trvá 30,4 dne, tedy lunární rok je o 3,09 dne kratší než solární.

Měsíce se spisovně označují ne že „je takový měsíc“ ale „na obloze svítí takový měsíc“. Měsíce a dny mimo měsíce jsou následovné:

Zimní slunovrat – 3 dny mimo kalendář (den zimního slunovratu, jeden den před a jeden den po)

Vlčí měsíc – odpovídá zhruba lednu

Hladový měsíc – odpovídá zhruba našemu únoru

Husí měsíc – zhruba náš březen

Jarní rovnodennost (Dairmachan – Mnohotvárnost) – jeden den mimo kalendář

Vaječný měsíc – přibližně náš duben

Květný měsíc – přibližně náš květen

Jahodový měsíc – zhruba odpovídá našemu červnu

Letní slunovrat (Midain Achar – Den bez noci) – tři dny mimo kalendář (den letního slunovratu, jeden den před, jeden den po)

Bouřný měsíc – odpovídá našemu červenci

Lososí měsíc – zhruba náš srpen

Obilný měsíc – odpovídá našemu září

Podzimní rovnodennost (Lialla Nag Lódh – Laně u jezera) – jeden den mimo kalendář

Lovčí měsíc – přibližně náš říjen

Ojíněný měsíc – zhruba náš listopad

Temný měsíc – odpovídá našemu prosinci

Míry a váhy

Čtení a psaní je téměř výsadním uměním laghanů a nian. Vzdělanost se shromažďuje v dírnenech, většina znalostí mezi lidem je předávaná ústně, často v podobě říkanek či písniček.

Deabartská míle má asi 1,1 km a rovná se vzdálenosti mezi dvěma branami Rícasealu. Jako délková míra se používá loket, který se ale může lehce lišit mezi jednotlivými kmeny, ale v zásadě se pohybuje od 75 do 85 cm. Uprostřed tržišť bývá zvon či gong, na který se zvoní při důležitých oznámeních, a u něj bývá nějakým způsobem vyznačená délka lokte, používaná na daném tržišti. Loket se vždy dělí na 30 palců, délka palce se tedy s mírnými odchylkami pohybuje podle místa mezi 2,5 cm a 2,8 cm.

Jako jednotky hmotnosti se používá libra (0,6 kg) a kámen (20 liber, 12 kg). Závaží bývají podobně jako u délkových měr k dispozici na tržišti. Pro vážení menších hmotností bývají ještě závaží o hmotnosti půllibry a čtvrtlibry.